A Efektivní adresa = obsah paměti na adrese PC; výhodou je přístup k datům bez znalosti jejich absolutní adresy B Efektivní adresa = PC − offset; používá se výhradně pro instrukce návratu z podprogramu C Efektivní adresa = PC + offset zakódovaný v instrukci; výhodou je position-independent code — kód funguje na libovolné adrese v paměti D Efektivní adresa = PC × offset; výhodou je rychlejší výpočet adresy než u bázového adresování